Můj "krátký" příběh I.část

31. srpna 2011 v 12:49 | Candi |  na téma...
přemýšlela jsem, jestli tento můj "soukromí" příběh sem vůbec dát.. vzhledem k tomu, že to je období, na které zrovna moc nerada vzpomínám, ale na druhou stranu bych se tímto způsobem chtěla omluvit člověku, kterému jsem možná díky mému chování a tehdejšímu stavu ublížila..
(jelikož to byl hodně dlouhý článek, rozhodla sem se to dát na 2 díly, protože by se to nikomu nechtělo číst...)

psal se myslím rok 2008/2009 a já chodila do devítky.. až do přelomu toho roku jsem byla ta vzorná holka, která nechodila nějak pařit, dobře se učila, poslouchala rodiče a měla zájmy a koníčky, které byly hodně daleko od alkoholu a cigaret a měla sem pár skvělých přátel, na které jsem se mohla kdykoliv zpolehnout - především mou nejlepší kamarádku, se kterou jsem do té chvíle trávila skoro všechen můj volný čas..
pak přišla první láska..a také zklamání z ní.. myslím, že právě rozchod - no spíše kopačky, které jsem dostala, byly důvodem, proč tohle všechno začalo.. tenkrát jako nevybouřené děcko jsem se nedokázala smířit s tím, že někdo kdo mi byl tak blízký mi dokázal tolik ublížit.. bylo mi řečeno, že jsem až příliš hodná, že nedokážu udělat žádnou hloupost, jelikož se příliš bojím následků..
dovedlo mě to až k tomu, že jsem se dostala do party populárních lidí, kteří chodili v několika desítkách ven, většinou tam byli kluci a holky starší než já a jelikož jsem věděla, že i on se tam občas objeví, najivně jsem si neustála nalhávala, že třeba když mě uvidí mezi nima, že se dokážu kvůli němu změnit, vrátí se ke mě.. nastalo období, kdy sem začla na své pravé přátele zaslepeně kašlat..
tento kolotoč se začal točit najednou až strašně moc rychle a čím déle sem v něm byla, nemohla jsem najít cesty zpět.. můj tehdejší život se začal točit jen kolem falešných přátel, alkoholu, občasného nádechu z cigaret a vůně trávy..(je nutný ale říct, že já ji NIKDY nezkusila! a ani nechci!..)
ze vzorné holky se stala holka, která začla kašlat na školu, zazdívala svou nejlepší kamarádku a můj volný čas nespočíval v ničem jiném než v poflakování se v podnapilém stavu někde po lavičkách venku..
ale opravdu to bylo to co sem chtěla?
...
(pokračování příště...)
 


Komentáře

1 Naty Naty | Web | 31. srpna 2011 v 13:36 | Reagovat

Už první část článku naznačuje, že si se snažila být někým jiným a to bylo špatně. To podle mě nebyla láska, na partnerskou lásku jsou potřeba dva, takže když ten druhý nemiluje, nezískáš jej, ani kdyby ses stavěla na hlavu a to co děláš pro něj, má opačný dopad, v jeho očích klesáš a ztrácíš hodnotu. Tvůj přítel by tě měl "milovat" pro to jaká jsi, neměl by chtít, aby ses pro něj měnila a opačně, ty po něm ani pro něho.

2 kniracka kniracka | Web | 31. srpna 2011 v 13:53 | Reagovat

tyjo už se mooc  těšim na pokračování =)pěknej příběh aneb tvrdá realita =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.